Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Hormonální léčba zhoubných nádorů je hormonální léčba, která může být za určitých okolností užívána u onkologických pacientů. Hormonální léčba ovlivňuje endokrinní systém prostřednictvím podávání buď konkrétních hormonů (zejména ze skupiny steroidních hormonů), nebo léků, které ovlivňují produkci hormonů v organismu. Steroidní hormony významně ovlivňují genovou expresi v některých nádorových buňkách; změna hladiny nebo aktivity určitých hormonů proto může způsobit, že některé typy zhoubných nádorů přestanou růst, nebo dokonce zaniknou. Za hormonální terapii lze považovat i chirurgické odstranění endokrinních žláz (např. varlat u mužů nebo vaječníků u žen). Viz také hormony, nádor, zhoubný nádor, hormonální léčba.

Hormonálně závislé nádory se vyznačují tím, že na povrchu jejich nádorových buněk je větší množství hormonálních receptorů, než je pro daný orgán obvyklé. Na tyto receptory se mohou vázat hormony, které pomáhají zhoubnému nádoru růst a šířit se (metastazovat). Zdaleka ne všechny typy zhoubných nádorů jsou hormonálně závislé. Mezi hormonálně závislé nádory se řadí zejména některé podtypy zhoubných nádorů prsu, vaječníků, dělohy a prostaty (například hormonálně citlivý karcinom prostaty). Pro ošetřujícího onkologa je důležité vědět, zda je zhoubný nádor hormonálně závislý či nikoli, neboť to může mít značný vliv na volbu nejvhodnějšího typu léčby. Viz také hormony, nádor, hormonální receptory, zhoubný nádor.

Hormonální léčba, hormonální terapie neboli hormonoterapie je léčba pomocí hormonů. Různé typy hormonální léčby se mohou uplatnit u různých skupin pacientů, například: hormonální léčba zhoubných nádorů – u onkologických pacientů, hormonální substituční léčba – u žen v období menopauzy, substituční léčba testosteronem – u mužů s nedostatkem testosteronu. Viz také hormony, terapie, lokální hormonální léčba, systémová hormonální léčba, antihormonální léčba.

Systémová hormonální léčba je hormonální léčba, která je podávána (a proto i působí) systémově. Například ke zmírnění klimakterických potíží může lékař ženě předepsat hormonální substituční léčbu ve formě tablet, z nichž se pak účinné látky dostanou skrze trávicí trakt do krve a následně do celého těla. Opakem systémové hormonální léčby je lokální hormonální léčba. Viz také systémová terapie, hormony.

Hormonální substituční léčba, hormonální substituční terapie neboli HRT (zkratka pochází z anglického názvu hormone replacement therapy) je hormonální léčba, která se obvykle používá ke zmírnění příznaků přechodu (menopauzy) u žen. Cílem HRT je nahradit ženské pohlavní hormony, jejichž hladina s věkem klesá. Některé typy HRT však mohou zvyšovat riziko vzniku karcinomu prsu. Viz také hormony, hormonální léčba, terapie.

Lokální hormonální léčba je hormonální léčba, která je podávána (a proto i působí) lokálně. Například ke zmírnění klimakterických potíží může lékař ženě předepsat čípky k zavádění do pochvy. Opakem lokální hormonální léčby je systémová hormonální léčba. Viz také lokální, hormony.

Zhoubné nádory u dětí je odborný název pro rakovinu u dětí. Zhoubné nádory u dětí (včetně dospívajících) se vyskytují poměrně vzácně: v České republice je ročně diagnostikováno kolem 400 nových případů. Léčba dětských onkologických pacientů je v ČR centralizovaná do dvou specializovaných center: Klinika dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole, Praha a Klinika dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno. Viz také zhoubný nádor.

Recidiva zhoubného nádoru je znovuobjevení se zhoubného nádoru, obvykle po určité době, během níž nebylo možné tento nádor nijak odhalit. Recidiva zhoubného nádoru se může objevit buď na stejném místě, kde se nádor poprvé objevil, nebo na jiném místě v těle. I v případě, že recidiva se objeví v jiné části těla, zhoubný nádor je stále pojmenována podle části těla, kde původně vznikl. Například zhoubný nádor prostaty může recidivovat v oblasti prostaty (ačkoli samotná prostat byla třeba již chirurgicky odstraněna), nebo v kostech. V obou případech se jedná o recidivu zhoubného nádoru prostaty. Není možné předpovědět, jaká je pravděpodobnost recidivy zhoubného nádoru. Obecně však platí, že zhoubné nádory se hůře léčí a riziko recidivy je vyšší, pokud je nádor rychle rostoucí, byla diagnostikován v pokročilém klinickém stadiu nebo byl většího rozsahu. Rozlišujeme následující typy recidivy zhoubného nádoru: lokální recidiva, regionální recidiva, vzdálená recidiva. Viz také recidiva, nádor, zhoubný nádor.

Zhoubné nádory kůže je odborný název pro rakovinu kůže. Tato skupina zhoubných nádorů je jedním z nejčastěji se vyskytujících typů nádorových onemocnění v České republice. Zhoubné nádory kůže vznikají v různých vrstvách kůže; podle toho rozlišujeme tři hlavní podtypy těchto nádorů: bazocelulární karcinom, spinocelulární karcinom, melanom. Většina zhoubných nádorů kůže vzniká u starších lidí, a to na částech těla vystavených slunci, případně u lidí s oslabeným imunitním systémem. Viz také nádor, zhoubný nádor, kůže.

Zhoubné nádory dělohy je odborný název pro rakovinu dělohy. Pod tímto označením mají lékaři obvykle na mysli zhoubný nádor děložního těla, nikoli děložního hrdla (ten je označován jako karcinom děložního hrdla). V případě zhoubných nádorů děložního těla se v drtivé většině případů jedná o karcinomy, zatímco sarkomy se vyskytují spíše výjimečně. Viz také nádor, zhoubný nádor, děloha.